Štěstí nehledejte v práci, ale v pracovitosti!

"Štěstí v práci" se stalo metou, cílem a tématem řady lidí, týmů, konferencí i celých firem. Proč ale přes veškerou snahu, motivační systémy, firemní benefity, Fitness centra, dětské koutky, jídla zdarma a řady dalších dopaminových pamlsků pro zaměstnance stále více lidí řeší psychickou únavu, frustraci nebo vyhoření ?

Stručně řečeno je mým názorem, že vymizení nebo alespoň úbytek slov a především pocitů jako je stav vyhoření, frustrace, nechuť k práci nebo demotivace souvisí s renesancí slov rutina, disciplína, pravidelnost, pracovitost a především vše zastřešující smysluplnost.

Nikoho nepodezřívám z lenosti, pokud poukazuji na nutnost návratu k pracovitosti, ale jsem až příliš často v různých prostředích v kontaktu s obrovskou neefktivitou, kdy s lidským potenciálem, talentem a často i upřímnou snahou je neefektivně smýkáno po nesmyslných poradách, projektech a jiných nástrojích destrukce lidského nadšení a to vše pod vlajkami "vyšších zájmů", standardů, požadavků vyšších boardů nebo dokonce splnění strategií, které se navíc mění každé pololetí.

Pod pracovitostí si představuji co nejefektivněji odvedený profesionální výkon, potřebný k tomu, aby se dělo něco užitečného - tím myslím, že výstupem, je konkrétní potřebná hodnota.

Přeji všem maximum svobody a prostoru pro poctivou pracovitost, která se často skrývá pod hromadou "nutné práce" a marketingového balastu se štítkem "štěstí v práci".

Co si přát více, než "přijít - udělat profesionální práci s konkrétním výsledkem - a jít domů" .-)